Osobnosti Malechovic
Brixí, Josef – zemědělský inženýr, odborný spisovatel
Čuban, František – zemědělec a kynolog
Novák, Jan Bedřich – ředitel Zemského archivu v Praze
Novák, Jan Bohumil – filozof, pedagog
Novák, Josef – středoškolský profesor, botanik
Novák, Mirko – estetik, univerzitní profesor
Nováková, Eliška – překladatelka, vysokoškolská učitelka
Pospíšilová, Alena – knihovnice, kulturní pracovnice, kronikářka Malechovic
Ševčík, Václav – grafik
Švabinský, Max – malíř a grafik
* * *
- Brixí, Josef – zemědělský inženýr, odborný spisovatel
26. 1. 1941 Roveň
Vystudoval Jedenáctiletou střední školu v Mnichově Hradišti (maturita 1958)
a poté agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze (1963).
Pracoval v Jednotném zemědělském družstvu Červené Poříčí u Klatov, roku 1968 začal působit na katedře zahradnictví Vysoké školy zemědělské, později vedl na této katedře obor květinářství jako docent České zemědělské univerzity.Dílo: Květinářství (1993)
Přispíval: Zpravodaj Šrámkovy Sobotky, sborník Sobotka 1988, odborné časopisy
Zdroj: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Karol Bílek. Městská knihovna Fráni Šrámka, Sobotka 1995.- Čuban, František – zemědělec a kynolog
5. 1. 1923 Malechovice – 3. 6. 2010 Malechovice
Vystudoval Bradáčovu rolnickou školu v Jičíně (1940), pak pracoval na rodinném hospodářství Na Třech Zubech a od roku 1952 v družstvu Malechovice. V letech 1916–1948 byl předsedou místního národního výboru Malechovice, v letech 1957–1962 předsedou zemědělského družstva Malechovice. Stal se uznávaným odborníkem na chov dlouhosrstých jezevčíků, vybudoval jejich chovnou stanici SILAN, odchoval sedm vítězů celostátních výstav. V letech 1970–1980 působil jako celostátní poradce chovu dlouhosrstých jezevčíků, od roku 1957 rozhodčí pro zkoušky i exteriér malých loveckých plemen. Obětavý myslivec a ochránce přírody.
Dílo: Spoluautor Zkušebního řádu malých loveckých plemen.
Zdroj: Bílek, Karol: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Sobotka, Městská knihovna Fráni Šrámka 1995.- Novák, Jan Bedřich – ředitel Zemského archivu v Praze
27. 11. 1872 Orlík – 29. 10. 1933 Praha
Vystudoval gymnázium v Praze, pak byl zapsán na filozofické fakultě pražské univerzity, kde studoval historii. Vzdělání si doplnil ve Vídni i na dalších studijních cestách. Od roku 1900 působil v pražském Zemském archivu a pracoval zvláště na edici Monumenta Vaticana. Od roku 1904 byl členem České akademie věd a umění, od roku 1907 Královské české společnosti nauk. V roce 1916 se stal ředitelem Zemského archivu, mj. se zasloužil o vybudování jeho samostatné budovy v Praze – Dejvicích. V letech 1929-1933 zastával funkci generálního tajemníka České akademie věd a umění. Po celý život dojížděl na rodovou chalupu na Žďánek, kde je v pomníku s plaketou od J. Šejnosta uložen jeho popel (pomník odhalen 2. 6. 1935).
Dílo: Rudolf II. a jeho pád (Praha 1935); Sněmy české XV. (Praha 1917-1929), aj.
Přispíval: Český časopis historický aj.
O něm: Ottův slovník naučný; Novák, M.: Ze vzpomínek na otce, ZŠS 4, 1967, č. 11-12, s. 7-8; Jenšovský B.: Dr. Jan Bedřich Novák, Zprávy českého Zemského archivu 1939; Vojtíšek V.: Jan Bedřich Novák, Praha 1934; /Sborník k šedesátým narozeninám ’Äì 1932/
Zdroj: Bílek, Karol: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Sobotka, Městská knihovna Fráni Šrámka 1995.- Novák, Jan Bohumil – filozof, pedagog
8. 8. 1934 Malechovice – 19. 4. 1891 Praha
Vystudoval jičínské gymnázium (maturita 1856) a filozofickou fakultu pražské univerzity. Za studií hrával ochotnické divadlo se soboteckými studenty. Působil
jako vychovatel princů Karla a Bedřicha Schwarzenbergů na Orlíku.O něm: Černý: Památník.
Zdroj: Bílek, Karol: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Sobotka, Městská knihovna Fráni Šrámka 1995.- Novák, Josef – středoškolský profesor, botanik
10. 6. 1846 Malechovice – 16. 9. 1917 Hradec Králové
Gymnázium studoval v Mladé Boleslavi a v Jičíně (maturita 1867), na filozofické fakultě pražské univerzity absolvoval studium přírodních věd, pak byl vychovatelem u Clam-Martiniců. V mládí hrával v Sobotce ochotnické divadlo a cvičil v Sokole. Učit začal v letech 1873–1874 na gymnáziu v Třebíči, potom v Německém Brodě. Roku 1886 se stal okresním školním inspektorem v Jičíně a v roce 1897 ředitelem učitelského ústavu v Hradci Králové.
Dílo: Lišejníky okolí německobrodského
Přispíval: Programy gymnázia v Německém Brodě
O něm: Ottův slovník naučný; Doubrava A.: Náš krajan Josef Novák a jeho péče o školství na Jičínsku, ZŠS 9, 1972, č. 9, s. 85. Bělohlávek, V. Svatohor: Profesor Josef Novák. Dvě stě let gymnasia v Německém Brodě. Německý Brod 1935, s. 332-333.
Zdroj: Bílek, Karol: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Sobotka, Městská knihovna Fráni Šrámka 1995; http://www.kkvysociny.cz/regosobnosti/2006.htm- Novák, Mirko – estetik, univerzitní profesor
3. 10. 1901 Praha – 16. 9. 1981 Praha
Vystudoval gymnázium v Praze na Královských Vinohradech (maturita 1920) a filozofickou fakultu pražské univerzity, pak studoval v cizině. Po návratu pracoval v Univerzitní knihovně a v Československé komisi pro kulturní spolupráci v Praze. V letech 1932-1939 přednášel estetiku na Komenského univerzitě v Bratislavě, pak do roku 1953 působil na Masarykově univerzitě v Brně a nakonec byl do roku 1970 profesorem estetiky na Univerzitě Karlově v Praze. Po celý život zajížděl na rodovou chalupu na Žďánek, několikrát v Sobotce přednášel a na soboteckém hřbitově je pohřben.
Dílo: Hodnoty a dějiny (1947); Od skutečnosti k umění (1965), Česká estetika (1941), Být národem (1969), aj.
O něm: sborník Mirko Novák – filosof a estetik (1982); Hejn, Václav: Naše blahopřání, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 3, 1966, č. 10, s. 14.
Zdroj: Bílek, Karol: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Sobotka, Městská knihovna Fráni Šrámka 1995.- Nováková, Eliška – překladatelka, vysokoškolská učitelka
20. 3. 1911 Pula (Chorvatsko)
Vystudovala gymnázium v Bratislavě (maturita 1930) a němčinu na Komenského univerzitě tamtéž (1936). Působila jako gymnaziální profesorka němčiny a filozofie v Bratislavě, v Brně a v Praze, od roku 1955 byla lektorkou němčiny na katedře neslovanských jazyků pražské univerzity. S manželem univ. prof. Dr. Mirko Novákem pobývali často na rodové chalupě na Žďánku. Publikovala řadu překladů odborných textů do němčiny, věnovala se i minulosti Novákova rodu. Čestná občanka Malechovic.
Dílo: Kuna, Milan: Hudba na hranicích života (překlad do němčiny), aj.
Zdroj: Bílek, Karol: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Sobotka, Městská knihovna Fráni Šrámka 1995.- Pospíšilová, Alena, rozená Čubanová – knihovnice, kulturní pracovnice, kronikářka
22. 2. 1953 v Jičíně
Od dětství žije v Malechovicích v usedlosti Na Třech Zubech, vystudovala Střední průmyslovou školu textilní v Jilemnici (maturita 1972) a Střední knihovnickou školu v Praze (maturita 1975). Svou knihovnickou dráhu nastoupila roku 1972 v Semilech, po mateřské dovolené pracovala od roku 1978 do roku 1998 jako vedoucí Střediskové (později Městské) knihovny Fráni Šrámka v Sobotce. Od roku 1998 působí jako knihovnice dětského oddělení Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně. Vynikající organizátorka kulturního života na Sobotecku, později v Jičíně a v Malechovicích. Úspěšně dovedla k cíli snahy Nadace rodného domu Fráni Šrámka, byla odpovědnou redaktorkou Knihovničky Českého ráje. Za jejího působení v Soboce se konal mj. Knihovnický týden při festivalu Šrámkova Sobotka. Od roku 1988 je kronikářkou Malechovic. Hlavní organizátorka I. Sjezdu rodáků a přátel Malechovic (2006) a I. Malechovického filmového festivalu (2007). Je dramaturgyní festivalu Jičín – město pohádky 2008.
Zdroj: Bílek, Karol: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Sobotka, Městská knihovna Fráni Šrámka 1995.
- Ševčík, Václav – grafik
27. 3. 1932 Prostějov
Původně se vyučil fotografem a vystudoval obchodní akademii. Pak pokračoval ve studiích na pedagogické fakultě Palackého univerzity v Olomouci a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Františka Muziky (1958). Po sňatku se Zuzanou Novákovou jezdívá na Novákovu rodovou chalupu na Žďánek, kde rád tvoří. Kromě grafiky a grafické úpravy knih je autorem desítek vynikajících politických plakátů, zvláště z let 1968 a 1989. Byl významným spolupracovníkem chartistů a Společnosti pro lidská práva.
Dílo: Na Babě 12 (1995)
O něm: J. Chlíbec, J. Med, P. Pithart, I. Vyskočil aj. v textech katalogů k výstavám.
Zdroj: Bílek, Karol: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Sobotka, Městská knihovna Fráni Šrámka 1995.- Švabinský, Max – malíř a grafik
17. 9. 1873 Kroměříž – 10. 2. 1962 Praha
Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze (1898 u M. Pirnera a J. Mařáka) a zde také od roku 1910 pedagogicky působil. Vytvořil rozsáhlé dílo portrétní, na poštovní známku ztvárnil mj. portrét Fráni Šrámka. Ve dvacátých letech 20. století pobýval na letním bytě v Malechovicích u Písku a v okolí tvořil (např. známý dřevoryt Jan Křtitel).
O něm: Páleníček, L.: Max Švabinský (1984)
Zdroj: Bílek, Karol: Kdo je kdo v dějinách Sobotecka. Sobotka, Městská knihovna Fráni Šrámka 1995.