Vzpomínka na šerifa Edu Moravce
V pátek 7. prosince 2007 se v pravé poledne rozezněl zvonek malechovické zvoničky. V té době se v mladoboleslavské smuteční síni začali pomalu scházet pozůstalí a kamarádi Edy Moravce.
Za všechny přítomné i nepřítomné přátele, kamarády a sousedy se s panem Moravcem, tragicky zahynuvším šerifem Spojených osad údolí Nebákova, rozloučil Vladislav Doležal:
„Vážení pozůstalí, smuteční hosté,
mezi všemi hranicemi, které jsou lidem vymezeny, jak mladým, tak i ve vyšším věku,
je smrt hranicí konečnou.
Zpráva o odchodu člověka, který nám byl po léta blízký, působí jako studený stín. Člověka zamrazí, zachvěje se, a pomíjivost všeho pozemského, kterou si náhle uvědomí, dopadne těžce na jeho srdce. Němí a bezradní zůstáváme stát nad touto skutečností a pro jeho nejbližší, nejvíce postižené, jen těžko hledáme vhodná slova útěchy.
Jsme tady s Tebou, milý šerife, synu, manželi, táto, dědo, kamaráde. Přišli jsme Ti poděkovat za vše, co jsi pro nás všechny dokázal udělat. Věř nám, že v každém z nás je kousek Tebe, Tvé lásky k rodině, ke kamarádům, k Českému ráji. Krutá pravda zasáhla nás všechny v místě, které nejvíc bolí. Právě proto jsme se zde sešli, abychom vzdali hold člověku, kterého jsme všichni respektovali, obdivovali a měli moc a moc rádi. Nikdo Tě nám nevezme, jsme stále s Tebou a tím vzdáváme úctu Tobě. Poslední sbohem patří Tobě Edo, od rodiny a všech kamarádů.”
K vyjádření soustrasti manželce Jindře a oběma synům se připojuje i Společenství sousedů a přátel Malechovic.
Příspěvek pro Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 6/2OO7
Napsala Alena Pospíšilová