
Dne 28. července 1916 časně z rána se probudím a slyším palbu z děl a kulometů napravo i nalevo od nás. Klidně jsem se ustrojil a zase lehnul, než přijela kuchyň. Potom jsme snědli kávu. Mezitím pucák Stejskal vzbudil vel. bat. lajtnanta Víchu z Plzně, ten dal rozkaz pohotovost k boji a sám běžel na pozorovací stanici. Hned dostali jsme rozkaz tempírung 46. Po vypálení tří ran přiběhl nazpět a postavil se za baterii a velel tempírung 18 a hned volal kozáci jedou, telefonovalo se ihned pro koně, které dlouho nejeli, poslal kaprál Černého z Banátu z Uher (babička a dědeček pocházeli od Jičína) a ten hlásil, že nejedou a ani nepřijedou. Lajtnant tam běžel sám a koně k baterii poslal. Mezi tím viděli jsme rozvětku kozáků před námi za bažinou a naše čtvrté dělo dostalo rozkaz střílet kartáčema. Kaprál Černý šel k muničáku a dělal, že prohlíží munici a hlásí, že kartáče nejsou, ale ve skutečnosti byly. V tom přijeli předky od děl (kolesny) a my jsme zapli předky od muničáku k dělům a popojeli jsme asi 100 kroků. Dělo se vyhákovalo, takže jsme zůstali poslední a mezi tím kozáci přejeli most přes bažinu a dojížděli k nám a volali abychom se vzdali, což jsme také udělali a již jsme cestovali jako zajatci do Ruska.
Hned za frontou dávali nám kozáci za 1 K pekáč bulek (buchet) nebo veku chleba. Jeli jsme do Lucku asi 40 km, tam odevzdali jsme děla a odvedli nás do Vladimíru Volyňského pěšky, odtud nás poslali do Dárnice do zajateckého tábora. Tam měla družina kancelář, tam pobyli jsme 3 dny a hned jsme se šli nechat zapsat do družiny. Pak nás odvezli do Kyjeva do university, která sloužila jako kasárna.
Dne 6. srpna měl jsem již ruské šaty a 2 měsíce prodělávali jsme ruský výcvik. Potom nás přemístili do Borispolu, kde nás navštívil Dr. Masaryk a M. R. Štěfánik. Asi koncem listopadu jeli jsme do Tryskyně jako 1. pěší pluk Jana Husa, měli jsme velitele Demského praporčíka a velitel pluku byl Trojan plukovník.
Výpis z Pamětní knihy obce Malechovické
Zapsal kronikář František Kyzivát v roce 1934